(2. adventní neděle, 5. prosince 2021) – Drazí bratři a sestry, už v minulosti, hlavně během válek existovaly určité analogie k hrůzám současnosti. Tehdy to sice nebyl rychle se šířící virus, ale lidi držela ve štychu světová hospodářská krize a hroby se plnily těly v důsledku fanatismu, podněcování bojů, či nesmyslného antisemitismu. A do těchto všech hrůz, Bůh vždy nabízel lék. Jaký? Slyšely jsme dnes: „Svlékni ze sebe, Jeruzaléme, roucho své žalosti a soužení a obleč se v ozdobu věčné slávy, kterou ti dává Bůh. Přioděj se rouchem spravedlnosti od Boha a vstav si na hlavu korunu slávy Věčného.“. Je to návrat k uvědomění si lidské hodnoty, kterou nám nikdo nemůže vzít a také návody duchovno-duševního umění, jak přežít všechny lidské tragédie.
I pandemie korony postavila společnost před neočekávané znepokojující problémy. Jaká je tady však novinka? Novinkou je celosvětový neviditelný, mikroskopický společný nepřítel. Existuje v této situaci nějaká pomoc? V žalmu jsme zpívali: Hospodin s námi udělal velkou věc, naplnila nás radost. A jak vede tá cesta k radosti? Bůh to ve Svatém Písmu, neustále připomíná: „Nezapomínej nato, co jsem pro tebe udělal…“ Když se máš vyrovnat s těžkou ranou osudu, nevaž se na bolest, ale vzpomeň si na to, co jsi dostal do daru od Boha a co ti ještě zbylo, co máš ještě v zásobě. Vytvoř z toho nový zdroj síly.
Pridaj komentár